VI. Pravda?

VI.

................Nikam ho nepustím bude hezky odpočívat v posteli.Započujem tiché zamňaukanie, tak rýchlo zdvihnem hlavu. Pozriem sa na Ricka................

Salazar

            "On práve zamňaukal?" spýtam sa.
"Odkedy levi mňaukajú?" valí naňho oči Rick.
"Sa ho spýtaj," oplatím mu.
"No kto vie. Možno, že zajtra bude štekať," uškrnie sa.

Zavrtím nad tím výrokem hlavou. "Ty jsi samé překvapení Harry." usměju se na něj a líbnu ho na čumáček.

Jemně ho vezmu do náručí.

"Jde se spinkat." prohlásím a mašíruju si to hezky do svých komnat do Harryho pokoje.

Všimnem si, že na mňa vyvalí oči a začne sa mi hrabať z náruče. Začne ho však bolieť bok, tak len bezmocne zamňauka a ochabne mi v náručí.
"Neboj sa láska. Budem tam s tebou," usmejem sa a pozriem sa na Ricka, ktorý nás dobehol a teraz sa smeje.
"Vezmete ma k sebe tiež?" urobí na mňa psie oči.

Přeměřím si ho zkoumavým pohledem od hlavy až k patě a zase zpátky. Pak se juknu na svoje koťátko. A zas se zaměřím na Ricka s kamennou tváří.

"Ne jen bys překážel." odpovím povzneseně.

Harry má ale asi iný názor, pretože začne viac priasť a pozerá sa na mňa nevinnými očami.
"Čo s ním máš?" prižmúrim naňho oči.
Zoskočí mi z náruče a premení sa.Rýchlo ho podopriem.
"Nič. Ale mne sa spať nechce a oddychovať môžem aj pri nejakej hre. Ale nie šach. Ten nenávidím. Rick by sa k nám mohol pridať," usmeje sa nevinne.
Povzdechnu si co s tím třeštidlem mám dělat.

"No dobře, ale za podmínky, že ty budeš hezky ležet v posteli a mi si k tobě přisedneme." řeknu a pak dodám když ho stále podpírám.

"A žádné namáhání." s tím ho vyzdvihnu do svého náručí a nerušeně pokračuji v cestě.

V mojich izbách ho uložím do jeho postele a donesiem jedny karty.
"Aké kartové hry poznáš?" spýtam sa.
"No moc nie. Prvýkrát som hral karty až v Bradaviciach," sčervená.
"Tak mi ťa teraz niečo naučíme," žmurkne Rick.

A tak mu s Rickem vysvětlíme jednu z našich nejoblíbenějších a začneme hrát. Harry samozřejmě vyhrává.

"Štěstí začátečníka." zabručí Rick když Harry vyhraje už po čtvrté v řadě.

Já se jen zasměju a líbnu Harryho do vlasu.

"Jde ti to jsi šikulka." šeptnu a zase se odtáhnu.

Harry

                   Nad Salazarovou chválou sčervenám. Nechápem, prečo sa tu cítim tak dobre, ale zakladatelia sú úplne iný ako sa hovorí v našej dobe. Teraz, keď ich poznám je mi až ľúto, aké povesti majú v našej dobe. Sáhnu si na bok. Stále pobolívá, ale dá se to snést po tom všem co jsem zažil. Začnu vzpomínat jaké to bylo, než jsem přišel sem. Najednou mám hroznou chuť, aby mě někdo objal. Držel a nepustil. Juknu po Salovi který se směje jak Rick míchá karty. Ani se mu nedivím víc jich je na zemi než v jeho rukách.Smutne sa pousmejem. Oni sú spolu už od detstva. Ja som toto nikdy nezažil. Zacítim v očiach slzy. Stočím sa do klbka na posteli a zavriem oči. Pritiahnem si kolena k hrudi, aj cez bolesť a objímem sa rukami.
"Teraz už nevyhraješ, Harry," započujem Ricka.
"Harry?" zmení sa jeho hlas na ustaraný.
"Háďátko, čo sa deje?" zacítim na vlasoch Salovu ruku ako má hľadí.

Jen se na Sala juknu se slzama v očích. Vymrštím se a pevně ho obejmu kolem krku. Hlavu si zabořím do jeho krku a rozpláču se. Cítím jak mě Sal jemně objímá a houpe se mnou jako s miminkem.Cítím, že má o mňa strach. Jemne ma hľadí po chrbte.
"Harry, čo sa stalo? Urobili sme niečo?" spýta sa Rick.
"N....nie....vy za nič nemôžete..... Všetko bude v poriadku. Prepáč, že som na teba tak skočil," odtiahnem sa so vzlykaním od Sala.
"Neospravedlňuj sa. Mne to nevadí," pohladí ma Sal po tvári a nepúšťa ma zo svojho objatia.
"Ale veľmi by nás zaujímalo, čo sa ti v živote stalo. Reaguješ až moc podobne ako Salazarovi študenti," zamyslí sa Rick.

Mlčky se víc schoulím k Salovi. Pevně se ho držím za košili a druhou rukou mu na hrudi kreslím kroužky která taky sleduju.

"Ja...nehovorí sa mi o tom ľahko. Radšej na to ani nespomínam. Vždy mávam nočné mory. Kiežby to už skončilo," povzdychnem si unavene.
"Harry, zlatíčko, vždy tu budem pre teba. A nepochybujem o tom, že aj Rick," snaží sa ma presvedčiť Sal.

Podívám se na něj přes slzy v očích.

"Slibuješ?" špitnu škytavě.

On se na mě krásně usměje. Líbne mě na nos a zašeptá.

"Jako že se Salazar Slizolin jmenuju." mrkne na mě a já se k němu vděčně přitulím.

Vím jak si na svém jméně zakládá.Stále som si nie istý, či im to mám povedať. Predsa len, vždy keď sa to niekto dozvedel, tak mi nikto nepomohol. A o ľútosť nemám záujem. Vážne sa mi nechce hovoriť o minulosti.... Ehm...teda o budúcnosti. Sakra už som z toho zmagorený. Povzdychnem si a pozriem sa do Salovych a následne do Rickovych oči. Poupravím se v Salově náručí tak abych na něj lépe viděl protože z toho zaklánění hlavy už mě bolí za krkem. A taky abych viděl na Ricka samozřejmě tak aby mě nebolel bok. Když se pohodlně usalaším všimnu si jak se na mě Rick pobaveně dívá a Salovy na rtech lpí shovívavý úsměv. V tom se rozhodnu jim to říct.Ešte sa pár krát nadýchnem a zavriem oči. Skloním hlavu.
"Moja teta a strýko ma už od narodenia nenávideli. Teta bola mamina sestra a vždy ju nenávidela pre jej mágiu. Závidela jej ju. Moja teta a strýko sú muklovia. Nenávidia mágiu, ale tiež mi ju závidia. A k tomu se jí ještě bojí. Už od té doby co si pamatuju jsem vyrůstal v přístěnku pod schody. Vlastně jsem tam žil až do svých 11 let. Pak mě daly do bratrancovy druhé ložnice a to jen proto, že mi přišel dopis z bradavic adresovaný do mého přístěnku pod schody.Keby neprišiel ten list, tak tam som do dnes. Navyše ani ten list mi nechceli dať. Prišlo množstvo sóv než so dostal do ruky aspoň jeden list. A to som ho ani neotvoril. Vtedy bola nedeľa. Strýko sa tešil, že nepríde žiadna pošta. Bol som šťastný. Nikdy mi nič neprišlo. Nikto o mne nevedel. Po tomto incidente nás strýko zobral preč. Na pustý útes uprostřed moře. Tehdy tam přišel Hagrid. To je poloobr který dělal v bradavicích šafáře a následně se stal učitelem péče o kouzelné tvory. přinesl mi ten dopis a vysvětlil mi že jsem kouzelník. Taky mě doprovodil na příčnou ulici a stal se z něj můj první kamarád vůbec. Jelikož v mudlovské škole kam jsem chodil z bratrancem se se mnou nikdo nechtěl bavit právě díky bratranci a teta se střrýcem ještě všem učitelům namluvily jaký jsem lhář a výtržník.Hagrid bol úžasný a bolo s ním veľa srandy. Dal mi dokonca aj moju prvú tortu vôbec. Dokonca aj môj prvý darček, sovu snežnú menom Hedviga. Teta ma zato začala nenávidieť ešte viac, hlavne potom čo mi tu tortu chcel Dudley, tak sa volá bratranec, zjesť a Hagrid mu pričaroval prasací chvost. Keď som prišiel do čarodejníckej spoločnosti, myslel som si, že sa môj život zmení k lepšiemu. Ale moc nie. V tomto svete som bol len hrdina a každú chvíľu sa ma pokúšal zabiť učiteľ obrany alebo horda smrtijedov. A v tom muklovskom svete sa môj domáci život taktiež zhoršil. Nejen že jsem stále musel uklízet vařit starat se o zahradu a spoustu dalších prací. Třeba vařit jsem začal jen co jsem dosáhl na linku a uklízet jsem musel ani nevím od kdy. Taky mě nechávaly hladovět když se jim něco nelíbilo. Strýc když měl špatný den v práci tak to sváděl na mě a zbil mě někdy i opaskem, ale jakmile jsem začal chodit do školy tak to bylo ještě horší jídlo jsem skoro neviděl teda pokud jsem ho nevařil, ale stejně jsem ho nesměl ani ochutnat. Strýc mě začal bít pravidelně a navíc si hledal nové způsoby. Někdy to bylo spíše mučení než cokoliv jiného.Vždy keď som to povedal učiteľom, nikto mi neveril a ešte ma nechali po škole za klamstvá. Potom som to "doma" schytal dvakrát toľko. Pár krát som na tom bol zle a myslel som si, že sa nedožijem rána, ale ráno som bol už ako tak v poriadku a tiež veľmi sklamaný, lebo som vedel, že ďalší deň musím zase prežiť. Nemohol som nič robiť. Najhoršie to bolo keď som sa skrýval pred bratrancom a jeho poskokmi a nedopatrením sa premiestnil na strechu školy. To som mal päť - šesť rokov. A nakoniec to začalo byť horšie cez leto po mojom prvom ročníku v Bradaviciach,” vzhlédnu jelikož jsem při povídání sklopil hlavu a zaměřil svůj pohled na své ruce.

Všimnu si že oba mají v obličeji nevíru a zděšení. Rick polkne.

"Ty Harry to se tam u vás opravdu tohle děje?" když to řekne tak ztuhnu.

Nevěří mi? Sal si asi všimne jak jsem ztuhnul a tak Ricka doplní.

"Není to tak že by jsme ti nevěřili jen je to pro nás nemyslitelné. Pochop v této době se nic takového neděje jelikož se to nelítostně trestá takovéto chování."

Pozriem sa mu do oči. Prikývnem. To už spomínal.
"Harry, prečo si to nepovedal riaditeľovi? Určite by s tým niečo urobil," spýta sa Rick.
"Vedel o tom," pokrútim hlavou.
"Ale listy sa adresujú same. Nemusel o tom vedieť," pohladí ma Sal po stehne.
Zachvejem sa ako mi to pripomenulo minulosť.
"Vedel o tom. Prečítal si to v mojej mysli na konci tohto roku, keď zomrel môj krstný," zašeptám.

Oba ztuhnou.

"A stejně tě tam poslal?" vyjekne Rick a všimnu si že Sal má vražedný lesk v očích.

Přikývnu.

"Tvrdí že mě tam chrání krevní magie díky oběti mé matky. Takže je to jediné 'bezpečné' místo před smrtijedy a Voldemortem," to slovíčko bezpečné pronesu velmi sarkasticky.

"Ale nechránia ťa pred nimi! To si s ním vybavím," zavrčí Sal a pritiahne si ma k sebe.

"Už ma ale nechránia ani pred Voldemortom. Na konci štvrtého ročníka povstal vďaka mojej krvi, takže ma žiadne ochrany chrániť nemôžu. Nie pred ním," povzdychnem si.
"A ani pred tvojimi príbuznými," doplní ma Rick.
Sal si hlavu položí na moju.
"Nikam nepôjdeš láska," zašepká mi do ucha.
Sčervenám. Takto mi ešte nepovedal.

"Sale? Budeš mě mít rád ať už se mi stalo cokoliv? I přes všechno co jsem a co mi dělaly budeš mě mít rád?" zašeptám tiše a dost nejistě a přitom se trošku od něj odtáhnu a očima bloudím všude jinde jen né na něj.

V mysli se mi objevují útržky minulosti. Sal mi chytí bradu a otočí si ma k sebe. Donúti ma tak, pozerať sa do jeho krásnych oči. Ťažko prehltnem.
"Harry. Budem ťa mať rád vždy. Nikdy ma nič neodradí od toho, aby som ti stál po boku," usmeje sa nežne.

Nedokážu mu úsměv vrátit. Jak to může vědět? Co když ne? Bojím se. Mám mu to říct nebo ne? Ale zas když mu to neřeknu tak nebudu vědět zda by mě měl rád i přes to o co se snažil strýc. Rozhodl jsem se.Zhlboka som sa nadýchol a pozrel sa zase do matrace.
"Sal. Nehovor niečo, čo možno nemyslíš vážne," zašeptám.
"Harry. Čo nám tajíš?" spýta sa Rick.
"Som špinavý," po tvári mi stečie slza.
Sal si ma pritiahne do náruče.
"Môj strýc.... On.... Vždy som si myslel, že je to správne..... On vždy....." rozplačem sa a tvár si schovám do Salovho krku.
"Znásilnil ťa?" zavrčí Sal a pevnejšie okolo mňa utiahne ruky.