III. Odhalení / Odhalenie

III.

"A čo by si chcel ty?" ozve sa za nami.

Harry

            Otočím sa a uvidím Sála, ktorý si k nám prisadol.
"Chcel by som niekoho kto by ma miloval takého aký som. Koho by som miloval ja a kto by ma nechcel len preto, že som chlapec-ktorý-prežil, ale preto, že som to skrátka ja. Harry, len Harry. Nikoho nezaujíma, že by som možno nechcel žiadnu ženu," zašeptám nakoniec a skloním hlavu.

Chvilku na mě koukají, pak se kouknou na sebe a pak zase na mě. Zvědavě je pozoruju když se dvojhlasně zeptají.
"A co by jsi chtěl ty Harry?"
"Líbí se ti spíše chlapci?" optal se Sal.
"Co bys chtěl v životě dělat, čeho dosáhnout? Jakou práci?" vyptával se i Rick.

A já měl pocit, že konečně někoho zajímá co chci. A byl jsem jim za to neskutečně vděčný, tohle je poprvé co tyto věty slyším. Uteče mi z očí pár slz.

"Chcel by som len normálny život. Áno, dá sa povedať, že preferujem skôr chlapcov / mužov, ale to ich nezaujíma. Preto som tak rád, že som do toho zrkadla vkročil. Najprv som vždy chcel byť bystrozorom, ale ako plynie čas a ja stále len bojujem s Voldemortom, tak ma to prestáva baviť. V piatom roku sme v Bradaviciach založili tajný klub obrany, keď naša profesorka zakázala používať kúzla. Bol som tam niečo ako učiteľ a veľmi ma to bavilo. Rád by som raz učil v Bradaviciach, ale toto nikoho nezaujíma. Bradavice boli môj prvý skutočný domov a už ním zostanú navždy," povzdychnem si.
"Harry, vieš, že sa budeš musieť raz vrátiť do svojej doby, ale dovtedy než príde čas ťa naučíme všetko čo budeš potrebovať," usmeje sa Rick.
"A tiež ti pomôžeme zo všetkým čo si budeš želať. Ak sa budeš chcieť porozprávať, tak príď a rozprávaj. Nás tvoje pocity a problémy zaujímajú a radi ti pomôžeme," pridá sa Salazar.
Úprimne sa na nich po dlhej dobe usmejem.

Obejmu si kolena rukama a položím si na ně bradu. Zahledím se do dálky.

"Moc vám děkuju. Jste hrozně fajn. Obejmete mě?" zašeptám stydlivě.

Jak já byl málo objímán, jak málo mi byla projevována aspoň takováhle láska. Už jsem si myslel, že mě neslyšeli, ale to jsem se spletl. Najednou mě z obou stran obejmou dvoje ruce a na vršku hlavy a na rameni cítím tíhu. Jak si o mě Sal a Rick opřeli brady. Jsem v jejich objetí celý zabalený a Sal mi šeptne do ucha.
"Jsme tu pro tebe háďátko," a líbne mě na tvář a vrátí se bradou na mé rameno.

Sčervenám a opriem si hlavu o tu jeho.
"Ďakujem," zašeptám.
"Čo to tu pre Merlina vyvádzate?" započujeme za sebou hlas Roweny.
"No to je dosť! My vás hľadáme po celom hrade a vy si tu pokojne sedíte. Najradšej by som vás uškrtila," zavrčí Helga a odíde do hradu.
S vyvalenými očami sa za ňou dívam. Tak toto bylo nečekané. Nechápavě se podívám na Ricka a Sala.
"To je vždy taková? Já myslel, že Helga z Biflomoru má být milá a ke všem vstřícná." řeknu překvapeně.

No přesto si užívám objetí a dívky neřeším. Protože Sal mi dal pusu na tvář. Hned jak si na to vzpomenu tváře mi znovu vzplanou červení.Salazar Slizolin mi dal pusu. Tak toto mi stačí na celý život. Rowena len so smiechom pokrúti hlavou a odíde do hradu s poznámkou, že sa nemáme zabudnúť na obed. V tom mi prejde hlavou Sírius, ale už to nie je smutná spomienka.
"Sal? Ty si zveromág?" pozriem sa naňho.

Salazar i s Richardem si sednou vedle mě a sednou si do tureckého sedu. Jsou dost synchronizovaný až mě to překvapí.
"Nejste vy dva dvojčata?" zasměji se.
"Ne." zašklebí se na mě zároveň. Jen pozvednu obočí.
"Jo jsem měním se do černého lva a tady Rick je taky a ten se mění do zlaté kobry královské," odpoví mi Sal na otázku a já na ně vyvalím oči.

To nemyslia vážne, že?
"Robíte si srandu?" spýta sa stále šokovane.
"Nie," uškrnú sa zároveň.
"Tak to keď sa dozvedia Slizolinčania v mojej dobe tak ich trafí infarkt," rozosmejem sa na plnú hubu.

Směju se asi deset minut než jsem schopný se uklidnit.
"Jen škoda, že mi to neuvěří, kéž bych měl kameru abych jim to mohl ukázat." povzdechnu si.

Jen se na mě nechápavě podívají a tak začne sálodlouhé vysvětlování, co je to kamera.Keď to konečne vysvetlím, a aj tak neveria, že niečo také môže fungovať, tak sa konečne uráčia premeniť. Najprv sa premení Rick a obtočí sa mi okolo ruky. Je nádherný. Potom Sal a ja sa nestačím dívať na tu krásu. Začnu ho fascinovaně hladit. Nezmůžu se na slovo. Nakonec ho obejmu kolem huňatého krku. Chvíli tak setrvám a pak ho pustím, no nejdřív ho líbnu na ten rostomilej čumáček a pak se vzdálím a prohlížím si zaujatě Ricka, který je stále na mé ruce.

/Rozumiešss mi?/ spýtam sa.
/Áno./ zasmeje sa.
Potom ho položím na zem a on sa premení. Otočím sa na stále premeneného Sala a počkám kým príde ku mne. No nic se neděje. Vypadá nějak ztuhle a překvapeně? Asi.
"Sale? Jsi v pořádku? Stalo se něco?" optám se ho starostlivě.

Len zavrčí a pomaly ku mne príde. Vyzerá to akoby sa práve prebral zo zamyslenia. Ľahne si pri mňa a hlavu si položí do môjho lona. Trochu mě to překvapí, ale nevadí mi to a tak ho tak nechám a začnu mu probírat hřívu. Zanedlouho slyším zvláštní zvuk. Chvíli nevím kam ho zařadit, když si to uvědomím. To je Salazar. On VRNÍ! Mezitím se na nás dívá Rick s poťouchlým úsměvem, no moc ho nevnímám.Viac ma zaujíma Sal a príjemné teplo, ktoré vychádza z jeho tela. Má nádhernú lesklú a jemnú srsť a hrivu. Opatrne sa presuniem tak, aby mi ležal pri boku a ja si položím hlavu na jeho krv. Ani sa nepohne a neprotestuje.
"Naučíte ma to?" spýtam sa.
"Iste," zasmeje sa Rick.
"Sú aj Rowena s Helgou zveromágovia?" pozriem sa naňho.

"Rowena se mění do sovy pálené říká, že to podtrhuje její chytrost a Helga nám odmítla říct do čeho se mění, takže nevím do čeho, ale vím, že zvěromágem je." odpoví na mou otázku Rick.
"Aha." řeknu jen a víc se přitulím ke krásně hřejícímu Salovi.

Stále mi vŕta hlavou, do čoho sa premieňa Helga.
"A ako vieš, že je zveromágom?" spýtam sa po chvíli ticha.
"Povedala nám to," pokrčí ramenami.
"Takže to nemusí byť pravda. Možno len nechcela byť jediná kto to nevie," pokrčím ramenami.

A víc se o to nestarám. Slunce krásně hřeje a já pomalu začínám u Sala usínat. Když ono je u něj tak teplo a tak bezpečně. Cítím se vedle něj líp než za celý svůj život, mám pocit, že kdyby se něco dělo tak mě ochrání všemi dostupnými prostředky.

"Harry? Mali by sme ísť na obed. Už sme tu dlho a ako to vyzerá, tak Sal zaspal," zasmeje sa Rick a mňa tým dostane z driemot.
"Prečo nás budíš?" zaskučím.
Salazar sa zhlboka nadýchne a jemne zdvihne hlavu. Akurát sa prebudil. Omámene sa postavím a povzdychnem si. Sal sa vystrie ako mačka a pozrie sa na mňa. Nechce sa mu premeniť späť. Tak asi pôjde na obed ako veľký mlsný kocúr. Stále trošku vrávorám jak jsem rozespalý, ale nakonec se po boku Sala ala lva a Ricka z druhé strany vydám do hradu na oběd. Kde se posadíme ke stolu, kde již sedí Rowena.

"Kde je Helga?" spýtam sa.
"Nebola hladná. Že jej nie je dobre," pokrčí ramenami Rowena.
Zamračím sa. Toto mi je už vážne podozrivé. Čo sa to tu deje? Rozhodnu se zeptat Ricka a Sala až budeme sami a tak se mlčky dám do jídla. Za občasného Salova zavrčení do sebe nasoukám půlku oběda, když už fakt nemůžu a i přes očividnou Salovu nelibost odsunu talíř, který následně zmizí.Sal si prednými labami vyskočí na stôl pri mňa a z výšky sa na mňa pozerá. Prehltnem a nevinne sa naňho pozriem.
"Máš niečo na srdci, Salazar?" spýtam sa so psími očami.

Ten se na mě jen dál vyčítavě, ale zkoumavě kouká. Povzdechnu si.
"Sale já už nemůžu, nejsem zvyklí tolik jíst." řeknu mu pravdu a sklopím pod jeho upřeným pohledem zrak.

"Ako to myslíš? Ty by si mal zjesť dvakrát toľko koľko si na tom tanieri mal!" založí si ruky na hrudi Rick.
"Tak ja vás tu nechám chalani. Začína tu byť akosi dusno," povie neisto a ticho Rowena.
Ja sa stále ticho pozerám na dosku stolu a počúvam kroky ako Rowena odchádza. Povzdychnu si a cítím jak se na mě upírá jak Rickův tak Salův pohled.
"Když jsem byl malý přesněji když mi byl rok tak Voldemort mi zabil rodiče. Vychovávala mě teta se strýcem, no, byly to mudlové a oni jaksi nenáviděli magii a tak mě zavřeli do přístěnku, dělal jsem všechny domácí práce od doby co si pamatuju a k jídlu jsem dostával jen zbytky pokud vůbec, někdy když jsem nesplnil co po mně chtěli tak mi nedali najíst klidně týden i víc." řeknu pravdu a doufám, že pochopí, že nejsem zvyklí jíst a že je to pro mě obtížné.

Počujem zalapanie po dychu od Ricka a zarevanie od Sala, ktorý zoskočí zo stola a začne sa prechádzať pred stolom ako tiger v klietke. V tomto prípade lev.
"Tak za toto tí muklovia zaplatia. Nemali na toto právo. Keby to urobili v tejto dobe, tak by išli na popravisko! Nechápem ako to zákony, či už muklovské alebo naše, môžu dovoliť! A aj keď to nedovoľujú, tak by mali aspoň kontrolovať takých hajzlov ako sú tí tvoji príbuzný," premení sa Sal naspäť do človeka a pri stále naštvanej chôdzi začne nadávať na celú sieň až mám z neho strach a viac sa prikrčím na stoličke.

Tiše se choulím na židli. A mírně se klepu. Nemám rád když někdo křičí a nadává až moc mi to připomíná strýce Vernona. Ten když se opil, tak na mě křičel jaký jsem budižkničemu. A pak mě rád bil ať už pěstmi nebo páskem od kalhot, párkrát mi i něco zlomil a jednou si na mě vzal nůž. Naštěstí to ho Petůnie zastavila s tím, že nestojím za to aby šel sedět za mojí vraždu.Rick si ma všimne a pohladí po vlasoch. Tíško zaskučím. Nemám rád dotyky, keď niekto kričí. Vždy to znamená bolesť. Ale už aspoň viem prečo Rowena odišla.
"Salazar! Sakra. Prestaň! Harry sa ťa bojí," započujem Ricka a o chvíľu neskôr ma niekto drží v náručí a tíši ma upokojujúcimi slovami.

Trochu se napnu, jak jsem to nečekal. Ale vzápětí mě zaplaví vůně deště a čokolády a já se rázem cítím v bezpečí a tak se uvolním a přitisknu se tváří k Salovu krku a vdechuji tu vůni, která mě uklidňuje.Jeho vôňa je pre mňa ako droga. Tak príjemná a krásna. Uvoľnene mu obtočím ruky okolo krku a cítim ako si ma vysadí na kolena.

Salazar

                  Jsem na ty mudly naštvaný, ale nechci Harryho děsit, mám pocit, že nám o nich zdaleka neřekl všechno.

"Neboj se Harry ,teď jsi tu s námi a my si tě hezky vykrmíme a do ničeho tě nebudeme nutit můžeme dělat všechno co si budeš přát." šeptám mu něžně do ouška. Nechápu jak někdo mohl tohle sladké háďátko zranit a ještě to co říkal u jezera ho chtěli oženit bez lásky. Jeho tak vyprahlého z nedostatku veškerých citů.

"Ďakujem. Ďakujem vám za všetko. Ani neviete ako veľmi to pre mňa znamená," započujem tichý šepot.
"Povieš nám čo všetko sa ti stalo?" spýta sa opatrne Rick.
"Možno raz áno, ale teraz nás tu môže ktokoľvek počuť a to nechcem," vydýchne.
Chápavo prikývneme. V tom do siene vojdú Rowena s Helgou.
"Chalani, my budeme musieť odísť. Moja mama ochorela a Helga je jediná kto ju dokáže možno vyliečiť," povie ustrašene Rowena.