Hviezda Mesačného svituVlastná tvorba SLASH, Hetero a Yuri

I. Memories Luna

Publikované 01.06.2016 v 00:00 v kategórii HP a Spomienky z budúcnosti ✔, prečítané: 417x

Táák a je tu prvá poviedka písana spoločne s Lilien.... Tučným písmom - je písana v češtine - Lilien a normálnym písmom píšem ja...Parselčina je ohraničená / a tiež podčiarknutá / :D prajeme Vám príjemné čítanie :D a samozrejme Vám želám pekný deň detí :D

I.


Harry

                Už je to mesiac čo som na Grimmauldovom námestí. V dome rodiny Blackovcov, v Síriusovom dome. Už je to mesiac čo Sírius zomrel na ministerstve mojou chybou a mňa teraz chcú donútiť sláviť moje zajtrajšie narodeniny, ktoré pre mňa stratili zmysel.A aby toho nebylo dost, tak mi před týdnem Brumbál oznámil, že mě musí oženit. No chápete to? Oženit.Vážne som si myslel, že má porazí. Najhoršie je, že Rem mi zohnal niekoľko žien, Giny sa predo mnou, dobre že neprechádza nahá a pani Weasleyová je úplne mimo zo svadby. Najhoršie je, že ja žiadnu babu nechcem.Hlavně už mě nebaví, jak mi Ron, Hermiona a ostatní Weasleyovi tvrdí, že naprosto chápou, jak se cítím. Houby, nemůžou to pochopit. Stratil jsem svou poslední rodinu, co mě měla ráda a ještě k tomu se dozvím, že se mám ženit a ještě k tomu s někým koho skoro neznám a nebo s někým kdo je pro mě jak sestra, bože, jak si přeju, aby se všichni nechovali jako, že vědí co prožívám.Prečo vlastne ešte žijem? Toto nie je život. Len tu teraz sedím, v starej Blackovskej knižnici, pozerám sa na jediný obraz Síriusa, ktorý bol kedy namaľovaný a ľutujem, že nie je magický a už nikdy mi neodpovie. Steče mi po líci slza viny a smutku. Ze zdola slyším přípravy oslavy, jak paní Weasleyová něco kutí v kuchyni a všechny peskuje k úklidu, jak Ron frflá, že musí něco dělat a Hermionu, jak ho napomíná, že to dělají pro mě, abych moc nemyslel na Síriuse. Copak to jde, když jsem v tomto domě, kde mi to mého kmotra tak připomíná?Do podvedomia sa mi dostane nejaký zvonivý zvuk. Najprv ho nevnímam, ale keď je stále otravnejší a otravnejší, tak sa za zvukom otočím. Za mnou sú len police s knihami a tak k ním pomaly prídem.Zkoumám polici s knihami a nakláním hlavu, jak poslouchám ten prapodivný zvonivý zvuk, je to jako by mě lákal k sobě. Projdu prstem po všech hřbetech knih a čtu si názvy, v tom mě zaujme jedna s názvem ' Cesta zpátky ', se zájmem jí vytáhnu s myšlenkou, že přesně to chci, vrátit to všechno zpátky. Hledím na knihu ve svých rukou a uslyším zvuk posouvání, uvědomím si, že už neslyším ten zvonivý zvuk, ale přede mnou místo polic s knihami se nachází pootevřené dveře, které mě lákají dovnitř.Police sa odsunuli nabok a ja opatrne vojdem do dverí, ktoré vyzerajú, že čoskoro vypadnú z pantov. Vojdem do temnej miestnosti, kde sa hneď rozhoria lúče a osvetlia veľkú prázdnu kruhovú miestnosť, kde sa v strede nachádza veľké zrkadlo v zlatom ráme ozdobené rubínmi a smaragdami, ktoré majú rôzne tvary magických zvierat. Prídem bližšie a všimnem si nápis na vrchnej časti rámu, podľa všetkého, meno zrkadla "Memories Luna".Uchváceně se na něj dívám, každý detail přejedu pohledem a v ruce stále držím tu knihu, která mě sem zavedla. Něco mě nutí, stejně jako vzít právě tuhle knihu, sáhnout na zrcadlo, které odráží mou strhanou tvář. Moc se nerozmýšlím a nechám se tím nutkáním strhnout a já jemně přejedu po hladině zrcadla, které mi připomíná spíše vodu než sklo.Na skle sa objavia malé vlnky, na ktoré sa užasnuto pozerám. Zrazu započujem za dverami nejaké zvuky, tak položím knihu pri zrkadlo a rozbehnem sa späť do knižnice. Večer sa sem vrátim, keď už budú všetci spať.Zamaskuji vchod tak, abych se tam dobře dostal. Když mám hotovo, tak do dveří knihovny nakoukne Remus. Uf to bylo o fous, pomyslím si a snažím se na Rema usmát no nakonec z toho vzejde škleb.

"Molly volá všechny k večeři," podotkne.

"Iste. Už idem," prikývnem.
"Pozri, Harry. Aj nám chýba, ale už s tým nič neurobíme," chytí ma za rameno.
"Ja viem," odpoviem mu.
Nesnažím sa mu to vyhovoriť, pretože som teraz možno našiel novú nádej k lepšiemu životu. Zamířím i s Remem do kuchyně, kde už se většina shromáždila. Tiše pozdravím a sednu si ke stolu a snažím se na sebe moc neupozorňovat. No kdyby to jen tak šlo, že?Našťastie je tá oslava až zajtra a nie dnes, takže mám nádej, že sa jej vyhnem pekne veľkým oblúkom. Na večery do mňa stále hučia, až ma z toho bolí hlava a "najlepšie" je, že sa ma Ron stále pokúša zasvätiť do rozhovoru o Metlobale a Hermiona na mňa kričí, aby som jedol viac, tak nie je divu, že vybuchnem ako časovaná bomba.

"Do riti! Už mi dajte pokoj! Správate sa ako úplný idioti. Tvárite sa, že mi rozumiete, ale pri tom mi vôbec nerozumiete! Dajte mi aspoň chvíľu pokoj. Čo je na tom, že chcem byť chvíľu sám?!" postavím sa a za hrobového tichá, ktoré v jedálni zavládlo si idem sadnúť pred Síriusov obraz a na zrkadlo som zabudol.

S povzdechem si přitáhnu nohy k tělu a pažemi je obejmu. Jsem tak unavený z toho všeho nejraději bych tu nebyl. Všichni se chovají, jak já nevím co a myslí si, že o to stojím, zaposlouchám se do hlasitého rozhovoru, který po mém odchodu nastal dole v kuchyně.Počujem, že sú všetci nešťastný a trochu naštvaný, ale všetky tieto zvuky zase prebije zvon. S trhnutím sa pozriem na police s knihami a hneď sa tam rozbehnem. Zastavím sa až pred zrkadlom, pozriem sa na, teraz zavreté, dvere, naspäť na zrkadlo a všimnem si, že kniha zmizla.
"Pochybujem, že tu budem niekomu chýbať. Neviem, čo ma tam čaká, možno niečo horšie, ale možno niečo lepšie. Huh. Tak ideme na to," povzdychnem si a skočím do zrkadla.

Cítím jako bych byl v barevném vodním víru, který se točí čím dál rychleji a pak mě jakoby vyhodí a barevný výr je pryč a kolem mě je jen tmavá voda, snažím se zorientovat, kde jsem, protože mi čím dál tím víc dochází vzduch v plicích. Začnu plavat tam kde si myslím, že je hladina, no mám pocit jako, že se dostávám akorát hlouběji. V tom se mi z nedostatku vzduchu zatočí hlava a já pomalu upadám do bezvědomí, ještě si uvědomím, že jsem zahlédl obří oliheň, která kolem mě obmotala chapadlo a plave k povrchu.


                     Keď otvorím oči, tak uvidím nad sebou nejakého muža s hnedými vlasmi aj očami. Posadím sa a vykašlem vodu, ktorá sa mi zasekla v pľúcach a potom sa pozriem okolo seba a zistím, že ležím, teraz už sedím, na brehu Čierneho jazera v Bradaviciach.
"Čo tu robím? A kto ste vy?" pozriem sa na muža, ktorý sa na mňa usmeje.
"To som sa chcel opýtať ja teba. Som Richard Chrabromil. Poď do hradu, tam sa porozprávame," pomôže mi na nohy.

Nechám se omámeně postavit na nohy, když v tom mi docvakne, jak se to vlastně představil. Zaraženě se na něj zahledím a otevřeně na něj zírám.

"Počkej, ty mi chceš říct, že jsi TEN Godrik Chrabromil? To jako vážně? Ten jeden ze čtyř zakladatelů Školy čar a kouzel v Bradavicích?" zůstanu na něj vytřeštěně zírat.

"Áno. Si si istý, že si v poriadku?" pozrie sa na mňa pochybovačne.
"Ja-ja a-áno. Som v poriadku. Len mam pocit, že som sa zbláznil," idú na mňa mdloby.
"To bude z tej vody. Poď. Helga sa na teba pozrie. Potom sa porozprávame a ty nám môžeš povedať čo sa ti stalo a kto si," usmeje sa na mňa milo a zavedie do hradu, kde vo Veľkej sále sedia za stolom všetci zakladatelia.

Když vejdu do Velké síně spolu s Chrabromilom připadám si jak Alenka v říši divů. Když zahlédnu zbylé zakladatele u stolu profesoru, tak mám pocit, že to se mnou brzo sekne.

"Zbláznil jsem se." šeptnu si pro sebe, no přesto se to v síni roznese ozvěnou.

Richard pozdvihne obočie, ale nič nepovie. Zakladateľky sa postavia a čakajú, než prídeme k ním, kde ma Richard usadí na stoličku medzi ním a Salazarom, ktorý si ma premeriava pohľadom.
"Rick, nechceš nám povedať, kto je tento mokrý chlapec, ktorý sa tu s tebou zjavil?" pozdvihne obočie Salazar.
"Našiel som ho v Čiernom jazere," pokrčí ramenami Richard.

Až teď si uvědomím, že jsem stále mokrý a tak na sebe použiju sušící kouzlo. Stále jsem nezdravě bledý, uvědomuji si totiž že sedím vedle samotného Salazara Slizolina a že jeho potomek se mě pokouší sprovodit ze světa. Nevnímám jejich hovor až moc jsem zabředlý ve svých myšlenkách jak jsem se sakra dostal do dob zakladatelů?Práve preto ma hrozne vystraší ruka na rameni. Keď sa obzriem, zistím, že mám na sebe ruku Roweny z Bystrohlavu.
/Richard si myslí, že som môže priviesť hocijaké indivíduá a ešte si k tomu Helga dovolí povedať, že mi je podobný! MNE!!!/ začne syčať ticho, ale naštvane, Salazar.
/Ocenil by som, keby ste mi nehovoril Indivíduo. S vami som husi nepásol./ zasyčím na Salazara dosť hlasno, že si neuvedomím prítomnosť niekoho ďalšieho.

Salazar na mě vykulí oči a já si až teď uvědomím, že mluvil hadím jazykem. V tom se ozve Rick.

"Sale, že si se nepochlubil, že máš syna."

Teď zas kulím oči já. Salazar jen otevře pusu a čumí na mě a pak na Ricka a pak zase na mě. Bože co jsem komu udělal?

"Ako to, že si Parselan? Som si istý, že som nikdy, opakujem NIKDY so žiadnou ženou nespal. Kto si!" zamračí sa na mňa Salazar.
"Pán Chrabromil, ja vážne nie som jeho syn. To by mi už len chýbalo ku šťastiu. Ja vlastne ani neviem co tu robím. A vôbec tomuto nerozumiem," zložím hlavu do dlaní.
"Ako to, že máš potom Hadí jazyk?" spýta sa Rowena.

Heh a jak jim tohle vysvětlit?

"No," začnu nejistě.

Pak ukážu na svou jizvu na čele.

"Podle všeho jsem tento dar získal tím, že mi jeden černokněžník tohle způsobil." řeknu opatrně.

Nejsem si jist co vše jim mohu říct a co ne. Přece jen jsem v minulosti a jak říkala Hermiona musím být opatrný abych nezměnil budoucnost. Když v tom si uvědomím jednu věc.

"Jak jako nespal se ženou? Kolik vám je?" zeptám se, asi hloupě ale já si nemohl pomoct.

"Tak po prvé, som na mužov, takže je jasné, že nespím so ženami. Po druhé, aký černokňažník? A po tretie kto a odkiaľ si?" pozrie mi do oči Salazar.
Až teraz si uvedomím, že ich má rovnaké zelené ako ja a čierne vlasy mu siahajú po lopatky.
"Ja...volám sa Harry Potter," poviem ticho a odtrhnem pohľad.
"Žiadnych Potterovcov nepoznám," zamyslí sa Helga a ostatní jej prikývnu.
"Odkadiaľ si?" spýta sa Rowena.
"Som.... Ja...... Som z budúcnosti," zahryznem si do pery a skloním hlavu.

Všichni se na mě zahledí jak na zjevení. Povzdechnu si,

"Narodil jsem se v roku 1980" řeknu klidně.

Když mě něco trkne.

"Počkej když nejsi na ženy tak jak to že v budoucnosti máš potomka?" vyhrknu zamyšleně.

Po pravdě trochu překvapeně, nikdy by mě nenapadlo, že je slavný Salazar Slizolin na muže.

"Nikdy som nemal potomka. Jedine moja sesternica. Je dosť mimo seba a zbláznila sa, že nedostala rodinné dedičstvo, Parselčinu. Nenávidím ju a pretrhol som s ňou kontakt keď začala vykrikovať, že neznáša muklov. Pritom moja matka je muklorodená a jej otec je mukel. A ak hádam správne, tak jej potomok je rovnaký blázon, túžiaci po moci, nie? A tiež je to on kto ti urobil túto jazvu. Akou kliatbou?" pridrží mi Sal hlavu pod bradou.
"Avadou," odpoviem ticho, ešte stále vyjavene.
"Ty si prežil smrtiacu kliatbu?!" zdesia sa všetci.

Komentáre

Celkom 0 kometárov

  • Neregistrovaný uživatel

    Meno: Prihlásiť sa

    Blog:

    Obsah správy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovedzte na otázku: Čo je dnes za deň?



POZOR!!! UPOZORNENIE!!! NA TOMTO BLOGU SA NACHÁDZAJÚ POVIEDKY S RÔZNYMI PÁRMI. SLASH, SHONEN-AI a YAOI - CHALAN X CHALAN + pri tomto sa dakedy nachadza aj MMPreg (mužské tehotenstvo). Viem nezmysel ale zabava :-) . SHOJO-AI, YURI a FEMSLASH- BABA X BABA, HETERO - CHALAN X BABA (normál)

Miniaplikace
Miniaplikace
Miniaplikace